Dřevostavby v Evropě prožívají zlatý věk a jejich popularita bude nadále růst. Nastává éra dřeva. Dřevěné konstrukce se ve stavebnictví už netýkají jen obytných objektů, ale také veřejných budov. Stále častěji jde dokonce i o výškové budovy.
Dřevostavby se v Polsku nejčastěji spojují s 19. a 20. stoletím (ve skutečnosti se však dřevo jako stavební materiál používá už tisíce let). Nejstarší dřevěná architektura na polském území představovala zástavbu slovanských hradišť. Dnes se móda dřeva vrací, i když v trochu jiné podobě. Jde o moderní stavebnictví, které spojuje praktičnost, odolnost a moderní design. Neutuchající oblibě se těší dřevěné skeletové stavby. Takové domy ze dřeva lze stavět po celý rok, protože nevyžadují mnoho „mokrých“ prací. Navíc budovy ve skeletové technologii (při vhodném projektu) splňují energeticky úsporné standardy. V tomto ohledu sledujeme evropské trendy, ale na následující projekty zatím bohužel jen s obdivem hledíme. Evropa se přitom snaží dorovnat asijské země, Kanadu a USA. Stojí za to věnovat pozornost tomuto přehledu.
Dřevěná sídliště a moderní obytné budovy
Dřevěné výškové budovy či dokonce celá sídliště už nejsou hudbou budoucnosti. Takové projekty vznikají a jsou stále odvážněji realizovány. Příkladem je Toronto, kde na 9 hektarech nábřeží vzniká celé sídliště z kanadského dřeva. Obytně-obchodní projekt byl zahájen v roce 2017. Iniciátorem je společnost Alphabet patřící ke Googlu, která angažovala architekty ze studia Snøhetta a z architektonické kanceláře Thomase Heatherwicka. Projekt zahrnuje dvě obytné věže spojené zvlněným podiem. Sídliště se staví v modelu co-living, má tedy sbližovat obyvatele.
Sídliště ze dřeva se těší uznání také v Japonsku, které v roce 2010 zavedlo zákon, podle něhož mají být všechny nové budovy veřejných institucí o nejvýše třech podlažích stavěny ze dřeva. Efektní fasády z dřevěných rámových konstrukcí byly použity u 7podlažních obytných budov v Berlíně (projekt studia Kaden Klingbeil). V Polsku vznikají dřevěné bytové domy v rámci programu Mieszkanie+. V tomto ohledu se snažíme dohnat skandinávské země. Zvláštní pozornost si zaslouží obytné domy z kompozitu. Stavební materiál je pokryt šedým papírem s uhličitanovým povrchem, který chrání před vysokofrekvenčním zářením.
Výškové budovy ze dřeva – alternativa ke sklu a oceli
Projekční firmy se při navrhování výškových budov stále častěji ohlížejí po přírodních stavebních materiálech. Trend je natolik zřetelný, že v některých oblastech (např. ve státě Oregon v USA) byl změněn stavební zákon tak, aby umožňoval výstavbu vysokých budov ze dřeva. V současnosti je nejvyšší (podle Council on Tall Buildings and Urban Habitat) Mjøstårnet, dřevěná budova, která nedávno vznikla v norském městečku Brumunddal. Má 85,4 metru na výšku a 18 podlaží. Stavba byla zahájena v roce 2017 a do užívání byla předána v březnu 2019. Z jiného materiálu jsou pouze betonové stropy, které byly použity v prvních sedmi podlažích. Rekord chce překonat (a to několikanásobně) japonská společnost Sumitomo Forestry. Jejím cílem je výstavba mrakodrapu o výšce 350 m se 70 podlažími. Náklady na investici činí 5,6 mil. USD a má připomenout 350. výročí založení společnosti. Budova má vzniknout v Tokiu a stavba bude dokončena v roce 2041. Bude to nejen nejvyšší dřevěná budova, ale také nejvyšší mrakodrap v Japonsku. Možná Evropa tuto koncepci následuje a brzy uslyšíme o stejně odvážném projektu.
Dřevo ve sportu
Dřevěné objekty mohou sloužit také k výstavbě sportovních areálů. Střecha a fasády, schody a svislé terasy Národního stadionu v Tokiu, představeného koncem listopadu letošního roku, jsou téměř celé pokryty dřevem. Objekt má být místem slavnostního zahájení a zakončení Olympijských her 2020. V současnosti pojme více než 68 tis. lidí. Za projektem stojí Kengo Kuma. Poznávacím znamením japonského architekta je využívání přírodních stavebních materiálů. Dřevěný stadion (v poněkud menším měřítku) pravděpodobně vznikne blíže nám – v Anglii. Klub Forest Green Rovers usiluje o schválení projektu dřevěného stadionu s 5000 místy. Zastupitelé mají výhrady, které se však netýkají bezpečnosti ani odolnosti objektu, ale hluku vznikajícího při fotbalových zápasech. To může rušit studenty z nedaleké William Morris College. Další jednání v této věci se uskuteční 18. prosince 2019. Za projektem stojí Zaha Hadid, bohužel se architektka vyhlášení výsledků soutěže nedožila.
Zdroje:
https://nieruchomosci.wprost.pl/budownictwo/10192748/historia-zatoczyla-kolo-przyszlosc-nalezy-do-drewnianych-budynkow.html
http://wyborcza.biz/ekodzialania/7,162865,23042542,tokio-powstaje-ekologiczny-70-pietrowy-drewniany-wiezowiec.html
https://www.infoarchitekta.pl/artykuly.PROJEKT:3-nowosci-firmowe:7170-kombinacja-drewna-betonu-i-fermacell.html
https://blog.mipimworld.com/development/tokyo-wooden-high-rise-marks-shift-towards-the-timber-tower-mipim-news/
http://www.sportmarketing.pl/newsroom/27790,znamy-projekt-stadionu-dla-tokio-2020
http://www.bryla.pl/bryla/7,85298,20930799,jedyny-na-swiecie-drewniany-stadion-wedlug-projektu-zahy-hadid.html
