Třídy požární odolnosti a reakce dřeva na oheň

Konstrukční dřevo, na rozdíl od častého a mylného přesvědčení, není snadno hořlavým materiálem. Navíc má před mnoha jinými konstrukčními materiály výhodu: izoluje teplotu a brání jejímu šíření do dalších místností. O přesné charakteristice rozhoduje třída požární odolnosti. Velký význam má také druh použitých impregnací.

Dřevo se díky své přirozenosti, ale i vysokým parametrům pevnosti a bezpečnosti, hojně používá nejen u celoročních domků a rekreačních domků, ale také u vysokých a výškových budov. Jejich hlavní konstrukce (samozřejmě kromě základů) je postavena ze dřevěných prvků. Příkladem je mimo jiné Stadthaus Murray Grove, 9patrový bytový dům postavený v Londýně v roce 2009, a 14patrový bytový dům zbudovaný v roce 2014 v Bergenu, při jehož stavbě bylo použito lepené dřevo a vícevrstvé desky CLT. Vysokou hořlavost dřeva používaného ve stavebnictví proto považujme za mýtus. Přesným ukazatelem pro její určení je požární odolnost.

Požární odolnost dřeva – co to vlastně je?

Třídy požární odolnosti konstrukce, v tomto případě dřevěné, udávají schopnost plnit určené funkce v průběhu požáru. Parametr únosnosti při požáru se označuje písmenem „R“ a číslicemi, např. 15 (je to počet minut, po jejichž uplynutí nosné prvky přestanou plnit svou funkci). Důležitými parametry jsou také celistvost „E“ (nepropustnost plamenů a plynů) a izolace „I“ (nepropustnost teploty). Na základě těchto parametrů se určuje třída požární odolnosti budovy. Požární odolnost nejčastěji stanovuje architekt a hasič na základě právních předpisů.

Výhody dřevěných konstrukcí při požáru

Dřevo se při požáru chová předvídatelně, což je nepochybně výhoda, na rozdíl například od oceli. Odolnější vůči požáru je lepené dřevo, které má pravidelnější tvar, méně trhlin a hladší povrch. V praxi dřevo hoří, když je příliš tenké a má dobrý přístup vzduchu. Silné fošny a trámy příliš nehoří, pouze na povrchu zuhelnatí. Oheň tím ztrácí na síle, protože taková vrstva šíření ohně neprospívá (omezuje přístup kyslíku dovnitř). Během požáru si dřevěné trámy udržují nosnost delší dobu a poskytují více času na evakuaci (až hodinu) ve srovnání s betonovými konstrukcemi. Navíc nešíří vysokou teplotu do sousedních místností. Hořlavost dřeva lze výrazně snížit použitím vhodných přípravků. Díky nim je dřevo chráněno nejen před nepříznivými vlivy (vlhkost, plíseň), ale materiál se také stává těžce zápalným. Například nosníky z masivního dřeva o šířce nejméně 14 cm mají průměrnou požární odolnost R30. Polští výrobci již nabízejí výrazně hůře hořlavé stavební materiály, např. dřevěné stěny s odolností EI60, ploché střechy REI30 a stropy REI60.

Dům z tvárnic – není tak bezpečný, jak se zdá

Tvárnice, často využívané při stavbě, jsou nehořlavým materiálem. Může se zdát, že dům z tvárnic je naprosto bezpečný a odolný vůči ohni. Bohužel tomu tak není, i to je další mylná představa. Takové budovy mají slabá místa, a to stropy podepřené zabetonovanou ocelovou výztuží. Rozžhavené ocelové pruty se mohou vytrhávat, představovat přímé nebezpečí a přitom drtit celé konstrukce. Během požáru mohou betonové a železobetonové stěny už po 15 minutách dosáhnout teploty 600ºC, což má za následek tavení instalací a zkraty.