Toužíte po soukromí na zahradě, zeleném stínu v horkých dnech nebo přirozené ochraně před větrem a hlukem? Rychle rostoucí stromy jsou chytré řešení pro netrpělivé zahradníky – za krátkou dobu zajistí efektní zeleň a dokážou zcela změnit charakter prostoru. Stačí vybrat správný druh a získáte nejen ozdobu, ale i funkční prvek zelené aranžmá. Které stromy rostou nejrychleji a co je dobré vědět před jejich výsadbou? Zjistěte to dřív, než vyrazíte do školky!
Rychle rostoucí stromy, které se dobře vyrovnávají s českými podmínkami, jsou obzvlášť cenné tím, že umožňují vytvořit efekt patrovitosti, zakrýt jednotlivé části zahrady nebo vysadit hodnotný solitér. V zásadě se doporučují do velkých a středně velkých zahrad, i když v těch malých se je také podaří uplatnit, pokud je stanoviště dobře promyšlené. Otázka zní: které stromy rostou nejrychleji?
Rychle rostoucí stromy vysazené na zahradě vyžadují určitou péči. Zatímco starší, víceleté exempláře si většinou poradí samy, o mladé stromky je třeba pečovat. Stejně jako u všech ostatních rostlin se doporučuje nejprve zjistit jejich nároky.
Jak pečovat o rychle rostoucí stromy?
I když rychle rostoucí stromy dokážou během několika sezón vytvořit působivý efekt, neznamená to, že nevyžadují péči. Právě naopak – dynamický přírůstek zelené hmoty způsobuje, že mladé exempláře jsou více ohroženy vyschnutím, zlomením nebo nedostatkem živin. Správná péče od samého počátku pěstování je klíčem ke zdravému růstu a stabilní konstrukci stromu.
Nejlepším termínem výsadby je podzim, kdy je půda ještě teplá a srážky jsou častější – to podporuje rozvoj kořenového systému. Výjimkou jsou druhy citlivé na mráz, které je bezpečnější sázet na jaře, kdy je menší riziko vymrznutí.
Po výsadbě vyžadují mladé stromy pravidelnou zálivku, zejména v období sucha. Stálezelené rostliny je třeba dodatečně zalévat i v zimě, zvláště v bezsněžných obdobích s kladnými teplotami – to jim umožní přečkat zimu bez poškození. Na jaře je vhodné je přihnojit dusíkatým hnojivem, které podporuje intenzivní růst, zatímco v létě je lepší sáhnout po hnojivu s převahou fosforu a draslíku, které rostlinu zpevní před zimou.
Je také dobré pamatovat na to, že vzhledem k rychlému růstu a častému pěstování na otevřených, větrných prostranstvích mohou některé stromy vyžadovat ukotvení kůlem – zejména v prvních letech po výsadbě. Stabilizovaný kmen znamená větší odolnost vůči vichřicím a menší riziko deformace.
Nezanedbatelná je i promyšlená volba umístění. Rychle rostoucí druhy mohou za krátkou dobu dosáhnout značných rozměrů a stát se problematickými, pokud budou vysazeny příliš blízko rekreačního domku, terasy, cesty nebo podzemních instalací. Než tedy zapíchnete lopatu do země – podívejte se nahoru a myslete na budoucnost této zelené konstrukce.
Rychle rostoucí listnaté stromy na pozemek – přehled druhů
Pavlovnie plstnatá (Paulownia tomentosa) – strom dosahuje výšky zhruba 20 m. Je známý velkými listy (15-30 cm) a fialovými květy sestavenými do latnatých květenství. Kvete na jaře ještě před rozvojem listů. Tempo růstu v mladém věku je proměnlivé. Může přirůstat i několik metrů ročně po dobu několika let, poté zpomaluje. Snáší málo úrodné půdy. Vyžaduje slunné stanoviště a dobře přezimuje zejména v teplejších oblastech.
Liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera) – je to mohutný strom dosahující v Polsku výšky až 30 m. Tvoří velké, laločnaté, mírně vykrojené listy. Kvete v květnu (první kvetení lze očekávat po několika letech pěstování). Květy jsou krémově žluté a tvarem připomínají tulipány (odtud název). Plody jsou trochu podobné šiškám. Liliovník se optimálně vyvíjí na slunném stanovišti. Tempo růstu činí 40-80 cm ročně. Snáší znečištěné ovzduší. Je to velmi dobrá volba pro exponovaný solitér. Liliovník je také cennou medonosnou rostlinou.
Dub červený (Quercus rubra) – v lese je považován za invazní druh, protože roste podstatně rychleji než domácí duby a představuje velkou konkurenci i pro další druhy. Je to mohutný strom dosahující výšky 30 m. Jeho největší ozdobou jsou ostře laločnaté listy, které se na podzim efektně barví. Žaludy jsou baculaté, krátce stopkaté. Od roku 2022 je na seznamu invazních druhů v Polsku, což může omezovat jeho výsadbu v některých oblastech.
Vrba smuteční (Salix sepulcralis) – je to strom s velmi rychlým růstem, spojovaný s polskou krajinou. Tvoří širokou korunu, obvykle dorůstá do výšky 20 m. Růst lze regulovat řezem. Má efektní převislý habitus. Listy jsou kopinaté, světle zelené a nasazené na pružných žlutých nebo žlutozelených větvích. Brzy raší a pozdě opadávají, proto je vrba okrasná po většinu roku. Strom je obzvlášť ceněn na vlhkých stanovištích. V takových podmínkách se mu daří. Má velmi křehké dřevo, může se lámat působením větru.
Škumpa orobincová (Rhus typhina) je menší strom či keř, který obvykle dosahuje výšky do 6 m. Tvoří hluboce členěné, zpeřené listy, které se na podzim barví do jasně červené nebo oranžové. Na koncích výhonů vytváří kuželovitá červenopurpurová květenství. Vydává specifickou vůni. Dobře si poradí na obtížných stanovištích, dokonce i v oblastech s velkým znečištěním ovzduší. Tvoří množství kořenových výmladků, proto nebývá na zahradě vždy vítána. Je to krátkověký druh. Šťáva z výhonů může dráždit pokožku – při péči je vhodná opatrnost.
Rychle rostoucí jehličnany – přehled druhů
Modřín opadavý (Larix decidua) – je to jeden z nejrychleji rostoucích jehličnanů, v ideálních podmínkách přirůstá ročně i 100-150 cm. Konečná výška je 40-50 m, proto se doporučuje spíše do velkých zahrad. Tvoří atraktivní, jemné jehlice seskupené do svazečků. Před zimou ztrácí olistění. Drobné šišky hustě porůstají výhony. Zůstávají na nich i několik let. Je třeba se vyhnout výsadbě vedle smrků (kvůli riziku šíření škůdců – bejlomorek).
Metasekvoje čínská (Metasequoia glyptostroboides) – dosahuje výšky zhruba 30 m, má štíhlou, kuželovitou korunu. Jehlice jsou měkké, sezonní, hustě pokrývají výhony. Na podzim se barví do žluta a hněda, poté opadávají spolu s tenkými, krátkými výhony. Šišky jsou velmi drobné, kulovité. Rostlina není bezdůvodně nazývána „bažinným modřínem“. Dobře si poradí na vlhkých stanovištích. Mladé exempláře se doporučuje chránit před mrazem. Druh snáší znečištěné ovzduší.
Než se tedy rozhodnete pro konkrétní strom, zjistěte, které druhy nejlépe rostou ve vaší půdě a klimatu – díky tomu získá vaše zahrada nejen efekt wow, ale i harmonii na roky. Vybírejte moudře a jednejte – brzy na jaře nebo na podzim je nejlepší čas začít sázet!
FAQ
Lze rychle rostoucí stromy přistřihovat?
Ano, v mnoha případech je vhodný řez potřeba už od prvních let po výsadbě – zejména při velkých ročních přírůstcích. Pravidelný řez umožňuje kontrolovat velikost koruny a zlepšuje statiku stromu. Je však třeba znát zásady řezu pro konkrétní druh, aby se rostlina neoslabila.
Které rychle rostoucí stromy se hodí do vlhké půdy?
Na vlhkých stanovištích nejlépe rostou mj. vrba smuteční, olše lepkavá a metasekvoje. Tyto stromy dobře snášejí podmáčené oblasti a jsou odolné vůči krátkodobému zaplavení. V takových podmínkách je třeba se vyhnout druhům citlivým na houbové choroby.
Mají některé druhy rychle rostoucích stromů léčivé vlastnosti?
Ano, např. kůra vrby obsahuje přírodní salicin s protizánětlivými a protibolestivými účinky. Také lípa, i když roste poněkud pomaleji, je známá odvary a nálevy s potivým a uklidňujícím účinkem. Před využitím rostlin k léčebným účelům je však vhodné poradit se s fytoterapeutem.
Které jehličnaté stromy rostou rychle, ale nedosahují gigantických rozměrů?
Mezi jehličnany, které rostou dynamicky, ale nestávají se obřími stromy, stojí za zmínku túje a cypřišky. Dosahují výšky do několika desítek metrů, jsou snadno tvarovatelné a skvěle se osvědčí v řadových výsadbách a živých plotech.
Lze sázet rychle rostoucí stromy v období kvetení?
Rozhodně se to nedoporučuje. Výsadba stromů v období kvetení může vést k jejich oslabení, zejména když kořeny nemají čas se stabilizovat. Nejlepším termínem je podzim nebo brzké jaro – tehdy mají rostliny čas na klidné zakořenění.
